KOMU JSEM POMOHL - PETR MAREK

Celkem jsme pomohli  nemocnému Danečkovy částkou 121 150 Kč.

Danečkovy jsme pomohli zatím částečně. Jsme rádi, že jsme mohli pomoci částkou 121 150 Kč na léčebný pobyt v Piešťanech na Slovensku. 

Sbírka ukončena. Prosím neposílejte žádné peníze.

 

Jsem maminka samoživitelka. 9 let žiju sama a naprosto sama se o Danečka starám. Mému synovi Dankovi je 9 let. Je po dětské mozkové obrně. Máme za sebou 9 let těžké dřiny a poctivého cvičení, které přineslo výsledky. Daneček je veselý a snaživý chlapeček. Během posledních pěti let udělal obrovské pokroky a začal dělat první krůčky. V současné době dokáže chodit za ruku (používáme chodítka). Tomu, že Daneček začal chodit vděčíme nejkvalitnějšímu cvičení, které jsme absolvovali, které bylo moc náročné, ale moc prospěšné v centru Adeli v Piešťanech. V tomto centru jsme absolvovali čtyři rehabilitační pobyty, léčba zde je vyjímečná a jedna z nejlepších v Evropě. I z toho důvodu, že se používala v kosmické medicíně. Cvičení probíhalo každý den ve dvouhodinových intervalech. Stále cvičili bez přestávky pouze s pauzou na napití. Měli jsem k tomuto cvičení dalších 9 prospěšných procedur, které na sebe navzájem navazovali. Celkem každodenní cvičení trvalo šest hodin. Ihned po cvičení jsme měli kyslíkovou komoru, která aktivuje tělesný systém a jeho funkce. Proto má rehabilitačním cvičení větší účinek, jelikož tělo si získané informace vstřebá a uchovává.

Vzhledem k tomu, že tuto sbírku máme už několik let, kurz Eura se změnil a v současné době náklady na třítýdenní léčbu stojí 135,000 Kč.

Proto moc prosím veřejnost a lidi dobré vůle o pomoc mému synkovi v jeho obrovské snaze chodit a pomoci mu v jeho prvních krůčkách. Moc se snaží chodit a má obrovskou sílu a ochotu.

S velkým poděkováním za pomoc a s úctou k Vám maminka Danečka Halina

Přístroj, který může v nouzi zachránit život

( Sbírka ukončena prosíme už neposílejte peníze na Adelku. Celková částka byla sehnaná Děkujeme)

Adélka se narodila předčasně, o měsíc dříve. Celé těhotenství probíhalo bez komplikací.

Při porodu měla kolem krčku omotanou pupeční šňůru a přestála dýchat a rozhodnuto, že bude převezena na neonatologické oddělení v ČB. Tam jsme spolu byly týden a pak jsme mohly být propuštěny domů.

Celé první tři měsíce byla Adélka velmi neklidná, nechtěla pořádně ani sát z láhve, bylo mi řečeno, že je hysterická na bříško. Na konci třetího měsíce Adélka musela do nemocnice s akutním průjmem a teprve tehdy byla podrobněji vyšetřena. Absolvovala vyšetření v nemocnici na Karlově v Praze, kde bylo po magnetické rezonanci zjištěno, že se narodila s vývojovou vadou mozku v dokončeném stavu – těžká forma dětské mozkové obrny a bylo nám řečeno, že je zázrak, že se vůbec narodila živá.

Lékaři mi řekli, že bude netečná, trvale ležící a dožije se max. jednoho roku. Bylo to vše pro nás moc smutné, ale nepřestali jsme bojovat.

Nyní bylo Adélce v červnu 7 let. Dokáže se na nás krásně usmívat, a když se snaží, dokáže i postřehnout větší plyšové hračky, které mají pestré barvy. Má ráda děti a ráda poslouchá hudbu. Její zdravotní stav se už asi nikdy o moc nezlepší a jsme rádi, že je stabilizovaný.

V posledních dvou letech, ale má velké problémy s dýchacími cesty. Je hodně zahleněná a špatně si odkašlává. Adélka měla větší infekci dýchacích cest a musela být oživována a letecky převážena do nemocnice v Brně a tam byla na dva dny v umělém spánku.

Byla zavedena výživová sonda do žaludku. Nemůže přijímat tekutou stravu ústy, hrozí vdechnutí a další infekce dýchacích cest. Adélka byla hospitalizována v Dětské nemocnici na ARO v Brně, kde nám byl zapůjčen přístroj, který slouží jako asistent kašle. Dokáže v pacientovi vyvolat pomocí masky na ústa, podtlak a on si krásně dokáže odkašlat.

Asistent kašle pomůže oddálit i tracheostomii, což je zavedení dýchací hadice do krku a s tím spojené další rizika a komplikace.

Na tento přístroj není od VZP žádný příspěvek, a proto se na obracíme na spolek Conamen a širokou veřejnost s žádostí o pomoc se finančně složit na nákup přístroje s názvem Philips Respironics CoughAssist E70 od společnosti Linde Gas a.s. a celková částka i se záložní baterií činní 126 584 ,- Kč.

Adélce přístroj velice pomůže a nebude se opakovat situace, kdy přestala Adélka dýchat a doktoři ji zachraňovali život.

Přístroj je pro naši Adélku spásou, nebudeme se muset bát o její život a budeme s ní v klidu moci prožít krásný další roky života.

Děkujeme všem, co si přečetli náš příběh a pomohli nebo pomůžou.

Děkujeme předem za Vaši pomoc. S úctou a pěkným dnem přeje maminka Adélky.

Zuzana Lankašová

Finanční dar 14 400 Kč na hipoterapii

Náš příběh začal porodem ve 28+6tt. Den před porodem odtekla plodová voda a následoval příjem do Podolské porodnice (UPMD), kde se snažili udržet mimi ještě nějakou dobu ve mně. Musím říct, že těhotenství jsem neměla rizikové a bylo mi naprosto krásně, neměla jsem žádné problémy až na lehčí ranní nevolnosti v prvních měsících. 


Následující den už bylo neúnosné udržovat ve mně mimčo déle a tak se na svět 5.7.2009 podívala Michaelka, na svůj brzký porod byla docela veliká 1400g a 41cm. Tři dny byla na CPAPu, ale dýchala téměř sama, takže vše vypadalo naprosto v pořádku, vyvíjela se dle lékařů na předčasně narozenou, krásně a nic nenapovídalo, že by mohl být nějaký problém. Asi po měsíčním pobytu v inkubátoru (domečku), kdy jsem dovážela každý den mléko a chodila jsem "klokánkovat", mi paní doktorka pověděla o problému, že Michalka má v hlavičce cysty (cystická periventrikulární leukomalacie). Nejprve jsem nechápala o co jde a začala zjišťovat, co se dá dělat, ale nedá se nic jiného než cvičit Vojtovou metodu a čekat, jak moc zasažen byl mozek.


Cvičit jsme začaly asi od 4měs., nešlo to lehce, Míša měla několik pobytů v nemocnici (první s apnoí a transfuzí krve, další dva se zánětem močových cest, další s rotavirovou infekcí a poslední byly febrilní křeče). 

 Kolem Míšiných prvních narozenin jsme dostali do vínku diagnozu DMO spastická kvadrupareza. Musím říct, že Míša dělá veliké pokroky a její mentální vývoj je na úrovni vrstevníků. I fyzicky se zlepšuje a pravou ručičku používá jako zcela zdravý jedinec (jsou jisté znaky, které odhalí, že není vše úplně v pořádku, ale jen minimálně). Stále ve třech a půl letech nedokáže sama sedět a chodit, vlastně si sama ani nestoupne a tak jsme si objednali speciální rehabilitační kočárek a židličku, aby se mohla Míša začlenit do rodinného dění ( má starší sestřičku Anetku 8letou, která Míšu velice motivuje a židlička i kočárek jim oběma umožňuje lepší kontakt). A protože jsme pod dohledem neuroložky, která nám doporučila další z pomůcek, jako je rehabilitační stůl na cvičení Vojtovou metodou, tak jsme pochopitelně nemohli být pozadu a pořídili jsme jej.


 Michalka je pod dohledem nejen paní dr. neuroložky,ale i nefroložky, ortopeda, očního lékaře (zatím nebyl zjištěn větší problém, ale je dobré sledovat, tato dg. způsobuje i oční vady, nebo ochablé svalstvo očí), kardiologii (byl ji zjištěn šelest na srdci), imunologii (časté nemoci, nejčastěji horní cesty dýchací, laryngitidy, záněty středouší), kožní (lehký atopický ekzem). 

  Asi od roka a půl jsme pravidelně 2x ročně začaly navštěvovat dětskou léčebnu Vesna v Janských Lázních, kde se Míšin stav vždy zlepší i když jen o malý krůček, pro nás je to veliký skok a odměna za práci. Dále jsme začaly navštěvovat hipoterapie a letos poprvé intenzivní 8-denní pobyt hipoterapie s muzikoterapií a canisterapií, který měl úžasné výsledky. Bohužel není v našich silách finančně zajistit veškerou péči, která by byla vhodná pro pokroky a rozvoj Michaelky. Tedy počínaje lázeňskou péčí s hipoterapií a následují další "zájmové kroužky", které jsou důležitou součástí vývoje. Navštěvujeme program pro děti s kombinovaným postižením - Bobříky se sídlem v Jedličkově ústavu. Dále k nám dochází 1x za 14dní paní psycholožka a zároveň funguje jako ergoterapeutka. Integrujeme Míšu mezi zdravé vrstevníky a navštěvujeme cvičení rodičů s dětmi, také doporučené lékařem.


Snažíme se, aby se Michaelky vývoj lepšil a šel stále dopředu.Což bez každodenního rehab. cvičení, hiporehabilitací, lázní a pomůcek není možné. Navíc se nám naskytl hiporehabilitační program, který by báječně „nastartoval“ Míšu, jelikož v dohledné době půjde na aplikaci botulotoxinu (metoda, kdy spasticita svalu poleví). A po této aplikaci je nejvhodnější intenzivní rehabilitační péče propojena s hipoterapií (ať už lázeňská, nebo domácí péče).


 U MIchaelky je veliká naděje, že bude chodit a žít celkem normální život a proto je v tomto životním úseku velice důležité nepromarnit šanci a dát to nejlepší (kdo z rodičů to nechce i pro zdravé dítě) jen v našich silách to zcela není a proto oslovujeme toto sdružení, které se snaží pomáhat.


Darovaná částka na rehabilitační pobyt pro Filípka 31 560 Kč

Filípkova maminka se v 31. týdnu těhotenství  dozvěděla, že Filípek má krvácení do mozku, ale prognózy nebyli vůbec tragické, ovšem mírní stupeň mentálně-motorického postižení nešlo vyloučit. Zbytek těhotenství rodiče nevěděli, v jakém stavu se jejich synek narodí. A tak k radostnému očekávání syna, přibilo i studium léčby a rehabilitací.

Filípek se narodil císařským řezem a při propuštění z nemocnice stále nikdo rodičům nedokázal říci, jak se bude jeho stav vyvíjet, začal kolotoč sledování a vyšetření. Až kolem jednoho roku věku chlapečkovi byla stanovena diagnóza DMO – spastická triparéza s postižením dolních a levé horní končetiny.

Dnes jsou Filípkovy 3 roky, je to velký bojovník a smíšek, velkou oporou kromě rodičů je pro něj i jeho 6-ti letá sestřička Natálka.  Filip sám nechodí, ale i přes spastické svaly v nohách se umí postavit s oporou, snaží se pomalu chodit s pomocí, ale pro samostatnou chůzi mu chybí rovnováha.

Rodiče od malička se synkem denně cvičí Vojtovu metodu, chodí na plavání, na hipotarapii, spolupracují se střediskem rané péče, které jim zapůjčuje motorické hračky pro zapojování postižené levé ručky. Také jezdí 2x ročně na léčebný pobyt v Janských Lázních.

V současnosti Filipka čeká ortopedická operace zaměřená na korekci jeho spastických nožiček. Poté bude velmi důležité pokračovat v intenzivní rehabilitaci a zkvalitňování jeho chůze. Rodiče by rádi s Filípkem podstoupit terapii v centru ADELI. Chlapeček již v minulosti tuto terapii postoupil, dokonce po tomto pobytu dokázal udělat pár krůčku bez opory.

Pojišťovny tento rehabilitační pobyt bohužel neproplácí, náklady činí cca 60 000 Kč, tato částka je pro čtyřčlennou rodinu velmi vysoká a je obtížné ji sehnat.

Proto jsme se rozhodli pomoci a v rámci veřejné sbírky finance na léčebný pobyt pro Filípka sehnat.

Darovaná částka 16 000 Jirkovy. Děkujeme majiteli firmy Vysněnékabelky.cz, která Jirkovy darovala 10 000 Kč.

Jiřík se narodil 15.4.1999 v Českém Krumlově. Porod byl bohužel komplikovaný, Jiřík měl dvakrát odmotaný pupečník kolem krku, což způsobilo jeho přidušení. I přes všechny porodní i poporodní komplikace byl propuštěn jako zdravý novorozenec.

O to větší šok nastal v druhé polovině druhého měsíce od narození, kdy jsme byli odesláni na preventivní vyšetření.

Následovala hospitalizace, řady vyšetření, zjišťování rodinných anamnéz a návštěva genetiky. Výsledkem byla vrozená vývojová vada centrálního nervového systému, psychomotorická retardace, aberace osmého chromozomu, což vše spadá pod DMO (dětská mozková obrna). Výsledná prognóza byla: nebude vnímat, nikoho nepozná, ležák!

Kromě Jiříka mám již dnes studující dceru, jelikož holčička už doma byla, přáli jsme si chlapečka. Když se to povedlo a přání bylo splněno, máte přijmout něco takového? To nejde! Aniž bych v nejmenším tušila, co nás všechny čeká, pustila jsem se do boje.

Vše začalo dojížděním 3x týdně na 25 km vzdálenou rehabilitaci Vojtovou metodou. Po dovršení jednoho roku jsme měli nárok na pobyt v lázních. Ihned druhý den po Jiříkovo narozeninách jsme měli nástup v Jánských lázních. Výsledky byly úžasné. Jiřík otočil hlavičku, při chování ji sám držel (do té doby jsme ji museli přidržovat), začal pást koníčky, atd. Prostě nádhera, která mě motivovala v další snaze. Jezdili jsme dvakrát do roka na 6-8 týdenní pobyt do lázní, jednou do roka na 5 týdnů do léčebny Luže – Košumberk a k tomu 2 x do roka na 14 denní pobyt v DC Arpida Č.B. Úspěchy přibývaly, ale…

Z důvodu zkrácení šlach byla Jiříkovi doporučena operace, která proběhla úspěšně. Bohužel následky narkózy byly nevídané. Jiřík komunikoval, opakoval jednoduchá slova, doplňoval slova básniček, oslovoval všechny členy rodiny (maminka, tatínek, babi, děda) a když něco potřeboval, oslovoval mě dokonce: „Zdeni“. Zdravil lidi a ptal se: „Jak se máš?“, prostě náš brouček a rozumbrada. Najednou bylo všechno pryč.

Jiřík přestal být veselý, komunikativní a stal se z něj agresivní hoch. Tahal nás za vlasy, štípal a vydával jen různé hučivé zvuky. Museli jsme začít od nuly. Trvalo 3 až 4 roky než jsme se z části dostali na již dosažené výsledky.

Další komplikace se dostavily, když Jiřík dovršil věk, kdy je nutná povinná školní docházka. Bydleli jsme ve Frymburku, kde nebylo daleko k vodní nádrži, lesům, rodině a přátelům, ale nejbližší speciální škola byla Arpida v Českých Budějovicích. Museli jsme se přestěhovat.

Bylo to velmi těžké. Nejvíce trpěla dcera, která musela nastoupit na ZŠ Máj, kde nikoho neznala a tím byla odtržena od svých dlouholetých přátel. Nastoupila do sedmé třídy, myslím, že k tomu není nic co dodat. Jiřík si také zvykal asi rok. Začínalo vše být na dobré cestě k původním dovednostem, když v tom si jeho tatínek našel jinou ženu a odstěhoval se od nás.

Jiřík zůstal ležet, ubýval na váze, trhal si vlasy, skřípal zuby, štípal se, trápily ho výkyvy nálad (smích – pláč), průjmy, zácpy, atd. Bylo to velmi náročné období, které už jsem sama nevěřila, že dokážeme zvládnout. I přes toto množství překážek je dnes Jiřík 16-ti letým mladým mužem, který moc dobře vnímá, oslovuje mě maminko, sám si sedne, v sedu je stabilní, zvládne vysoký klek, vydrží na čtyřech, atd. Chybí nám jen ten posun vpřed!

Jelikož je Jiřík momentálně v problematickém věku,negativní,štípe nejsem schopna sama cvičit tak,aby to bylo přínosné.

Moc ráda bych s ním jela do zařízení Adeli,kde je velmi intenzivní rehabilitace,která je opravdu úspěšná a věřím,že pro Jiříka by byla velkým přínosem, ale stojí cca 80 000 Kč. Obrátila jsem se na spolek Conamen o možnost financování daného pobytu, a však není v silách Conamenu tuto částku momentálně sehnat a tak jsem ráda, že pan předseda Petr Marek mi nabídl aspoň nemalou pomoc, sehnání finančních prostředku na hipoterapii, která by též částečně Jiříkovy pomohla a děkuji, že mi podal pan Marek pomocnou ruku.

Věřím,že se to podaří a předem děkuji veřejnosti za jejich pomoc a solidaritu pomoci mému Jiříkovy.

S pozdravem všem Reifová Zdeňka

Náš spolek přispěl na rehabilitační pobyt částkou 90 000 Kč rodině Hybšových.

Dvojčátka se narodila v 25. týdnu a to císařským řezem s váhou 740 g. Od tohoto okamžiku začal boj o jejich život. František byl hnedka po narození resuscitován a strávil dalších pět měsíců v nemocnici, během kterých byl oživován vícekrát. Ani jeho bratříček Vítek neměl lehký příchod na svět, prodělal krvácení do mozku, neprůchodnost míchy a následně hydrocefalus, což je městnání míšního moku v lebce, které způsobuje tlak na mozek a jeho poškození. Postoupil dvě náročné operace, kdy mu zavedli do mozkových komor vývod, tzv. shunt, vedený pod kůží do břišní dutiny. Zhruba každých šest let mu bude prodlužován.

Oba mají těžkou formu dětské mozkové obrny, poruchu zraku, příjmu potravy a trpí bronchopulmonální displázii, což je nemoc plic. Jejich zdravotní stav se pomalinku zlepšuje, hlavně díky vytrvalé péči rodičů, kteří s klukami denně cviční, jezdí na rehabilitace, hipoterapii apod. Bohužel léčba je velice nákladná a pojišťovny ji hradí pouze částečně. Oba rodiče jsou s dětmi doma, protože péči o kluky je fyzicky i psychicky náročná, kluci mají ještě o dva roky starší sestřičku, která je velmi šikovná a celou situace zvládá statečně.

Přejeme klukům spoustu radosti do života a více zdraví a méně starostí rodičům.

Darovaná částka na léčbu 40 620 Kč

Náš syn Jakub se narodil extrémně předčasně ve 25. gestačním týdnu (5. 5. 2009). V bříšku byl ještě s bráškou, který ale bohužel boj o svůj život po osmi dnech prohrál. I Kubíček neměl svůj vstup na tento svět jednoduchý. Nejen že byl extrémně malý (vážil pouhých 780g), ale hned od počátku musel bojovat s různými zdravotními komplikacemi. Nejdříve ho postihlo těžké krvácení do mozku, poté bojoval s několika infekcemi, oběhově byl nestabilní (musel být dlouhou dobu na plicní ventilaci, jelikož nezvládal dýchat sám či s malou podporou kyslíku), bojoval i se stravou, stolicí. Později ho potkali těžké problémy se střevy. Vše se nakonec zvládlo a my si mohli Kubíčka po více jak 100 dnech vzít konečně domů. Byl to krásný okamžik. Nepřipouštěli jsme si žádné problémy, starosti. Vše přišlo až později s růstem syna. Po roce života se u Kubíčka objevila epilepsie, která byla zaléčena kortikoidovou léčbo, při které jsme strávili další měsíc v nemocnici a oslavili v ní i první narozeniny. Epilepsie nás bohužel v poslední době dost trápí, ale my pevně věříme, že i ji přemůžeme.


Nyní jsou Kubíčkovi čtyři roky. Je to malý drobeček, který váží 13 kg. Stále má ale plno problémů a to jak pohybových, tak mentálních a dokonce i očních. Často s Kubíkem navštěvujeme různé odborníky, jezdíme do lázní, rehabilitujeme i doma. Snažíme se pro Kubíčka udělat maximum co se dá. Kubík se nám za to odvděčuje svým krásným úsměvem, tím jak je hodný a veselý chlapeček. A tahle jeho radost i z maličkostí nás dobíjí a dodává nám nové síly.


Již dva roky chodí Kubík do dětského stacionáře, kde je nesmírně spokojený. Miluje moc dětičky a i jeho tetu učitelku. Vždycky když si ho vyzvedávám je tak šťastný. A když ho přivezu domů, tak se už ve výtahu směje a raduje se, že bude zase doma, kde to má moc rád.


Veškerý čas se snažíme trávit se synem. Neustále se snažíme sami se naučit jak s ním manipulovat, hrát si, jak ho učit novým věcem, jak ho rozvíjet. Je to ale vše dost časově, psychicky ale i finančně náročné.


Aby náš syn mohl dokázat více, je vždy potřeba plno rehabilitací, speciálních pomůcek, lázní apod. Ne vše je ale vždy hrazeno zdravotní pojišťovnou.

Ze speciálních pomůcek jsme museli zakoupit speciální stůl pro rehabilitaci, jelikož mu byl přebalovací pult již malý, dále zdravotní kočárek, jídelní židličku, lehátko do vany, vertikalizační stojan, speciální autosedačku. Všechny tyto pomůcky jsou finančně velice náročné a jen díky příspěvkům od nadací, kamarádů, rodiny a soukromých subjektů jsme si je mohli pořídit.

Co se týče rehabilitace, rádi bychom opět zopakovali kvalitní rehabilitaci ve slovenských Piešťanech  v Adeli centru. Tato rehabilitace je nesmírně účinná, synovi vyhovuje a vždy se dostaví nějaký pokrok. Bohužel nejsme schopni na rehabilitaci sami našetřit a tak Vás moc prosíme o pomoc. 

Snažíme se pro Kubíčka dělat maximu, co je v našich silách a finančních možnostech. Naším velkým přáním je, aby se jednou Kubíček postavil na vlastní nohy, mohl si hrát na dětském hřišti, chodit do školy, sportovat a užívat si život a ne být odkázán na cizí pomoc.

Za Kubíčka Vám předem děkují rodiče Petra a Ladislav Navarovi

Barborce spolek Conamen pomohl částkou 15 445 Kč na invalidní vozík

Jmenuji se Hana Koudelkova a jsem matka 18lete dcery Veroniky a 15lete Barborky, která je od narozeni těžce tělesně postižena. Narodila se v 25 týdnu s porodní vahou 750gr a mírou 28cm., pul roku byla v nemocnici a od jejího domácího pobytu s ni denně cvičím a jednou za rok jezdíme na rehabilitační pobyt do Janských lázni. Od roku 2003 žijeme samy. Barborka je odkázaná na moji stálou péči. Sama se nenají, neoblekne ani nevykoná hygienické potřeby. Chodi na dopoledne do speciální školy v Jablonci nad Nisou kam chodí strašné rada, protože má rada změnu a jinak je porad se mnou. Když byla mala tak i chodila sama nebo s pomoci teď už ujde pouze par kroku po byte, protože se ji zhoršila v poslední době skolióza, která vznikla růstem a Barborka od svého narozeni málo a spatně papa. Na 15letech měří 130 cm a váži 22kg.

Chtěla bych touto cestou poděkovat Petru Markovy a spolku Conamen, že přispělo částkou na vozík 15 445 Kč

Hana Koudelková

Přispěli jsme tříleté Zoie na polohovací stoličku

Malá Zoika se narodila po 26ti hodinovém porodu císařským řezem ,  při odchodu s maminkou domů kromě zvýšené teploty Zoice podle lékařů nic nebylo a měla to být zdravá holčička.

Avšak až při  šestitýdenní kontrole, příliš pozdě přišla  diagnóza hydrocefalus – městnání mozkomíšního moku v lebce, kdy se nevstřebává a musí být malým ventilem odváděn do bříška. Při včasném odhalení této poruchy by holčička neměla žádné následky, ale u Zoiky v 6. týdnu byl mozek už nenávratně poškozen, zejména centrum zraku a pohybu.

Zoika kvůli infekci absolvovala během prvního půlroku života deset operací mozku, Po celou dobu rodiče nemohli dcerku bez asistence sestřiček ani vzít do náručí.

Přestože Zoika  nemá tak radostné dětství jako děti v jejím věku (lékařské prohlídky, fyzioterapie, čtyřikrát denně cvičení Vojtovi metody a spousta dalších cvičení), je to veselá a mentálně naprosto zdravá holčička, která si ráda hraje a i přes ztížený pohyb se snaží zapojit do různých aktivit.

Zoika se sama nezvedne ani na čtyři a nedokáže samostatně sedět, a tak potřebuje speciální židličku, která jí zajistí správné polohování trupu, končetin a pánve.

Rodičům tato židlička byla doporučena neuroložkou, pojišťovna ji však celou nehradí a je nutné doplatit přes 13 000 Kč. Rodina má velké pravidelné výdaje spojené s rehabilitací a s léčbou malé Zoiky, částka na doplacení speciální židličky je pro rodiče příliš veliká.

Díky Vaší pomoci a solidaritě jsme dokázali částku sehnat a malé Zoice tak udělat krásné Vánoce doplacením stoličky.

Děkujeme

Přispěli jsme Danečkovi na léčebný pobyt 19 660 Kč

Už skoro dvouletý Daneček Trdla, který se narodil předčasně kvůli autohavárii je náš bojovník. Tolikrát vyhrál boj o svůj život, selhání srdíčka, plic, ledvin, selhání nervového systému a následná diagnóza dětská mozková obrna, epilepsie.

Náš malý hrdina, kterému jsme pomohli v roce 2012 částkou 150 000 Kč se už dnes sám otáčí na bříško, sune se po loktech, při rehabilitaci spolupracuje a směje se na celý okolní svět. Tím naše pomoc neskončila! Maminka neustále potřebuje finanční pomoc, aby se vývoj Danečka nezastavil. Sbírka pro Danečka nadále pokračuje, kterému sháníme finanční prostředky na rehabilitační pobyty, leky, regulační poplatky atd. Momentálně Daneček absolvuje se svojí maminkou léčebný pobyt v Klimkovicích, na který jsme i díky vaší pomoci mohli přispět částkou 19 660 Kč. Daneček od počátku svého života neustále dělá velké pokroky a má v plánu nás překvapit dalším velkým pokrokem.

Děkujeme za maminku a Danečka dárcům za podporu.

Díky solidaritě veřejnosti jsme pomohli částkou 41 000 Kč šestileté Laře.

Díky solidaritě široké veřejnosti se podařilo sehnat 41 000 Kč na rehabilitační pobyt v Klimkovicích pro šestiletou Laru z Liberce, který stojí celkem 79 000 Kč.

Druhou polovinu se podařilo sehnat od pojišťoven a tak může Lara absolvovat rehabilitační pobyt od 1.10. do 29.10.2013.

Lara má diagnózu dětská mozková obrna – mozečkový syndrom, jedná se o ztrátu rovnováhy. Díky cvičení a obrovské vůli se Lara dopracovala k chůzi s oporou, bohužel holčička má stále nekontrolované pády a tak musí být stále pod dozorem. Díky speciálnímu cvičení v kosmickém oblečku dnes Lara vydrží chvilku stát sama, tento obleček mají také právě v Klimkovicích. A tak věříme, že třítýdenní pobyt veselé Laře velmi pomůže. Za maminku a hlavně za Laru všem dárcům velmi děkujeme!

Ve spolupráci OC Globus Chomutov jsme předali dva rehabilitační stoly.

Dne 12.9. jsme ve spolupráci OC Globus Chomutov předali dva rehabilitační stolu pro rodiny z tohoto kraje. Čtyřleté Kačence Škubové , která se narodila v 29. týdnu, kvůli nedostatku kyslíku po narození má poškození mozku, diagnózu DMO a trpí epilepsií, byl předán stůl v hodnotě 16 600 Kč. Druhý stůl v hodnotě 17 600 Kč byl zakoupen z finančního daru, který naší organizaci věnovalo OC Globus. Tento stůl byl darován 2,5 letému Martinkovi Rosenbaumovi, který mé obdobný příběh jako Kačenka. Předání se zúčastnili i místní novináři. Po oficiálním předání v prostorách OC Globus byly oba stoly dopraveny vedením naší organizace rodinám přímo domů. Obě děti již poctivě se svými rodiči doma cvičí. Přejeme rodinám mnoho sil a hlavně větší a větší pokroky zdravotního stavu obou dětí.

Pomohlo se Štěpánkovy částkou 52 220 Kč na rehabilitační pobyt

Opět se  pomohlo ve spolupráci s veřejností. Společnými silami se nám podařilo sehnat cílovou částku pro čtyřletého Štěpánka Křiže, kterému byl uhrazen léčebný pobyt v Klímkovicích v hodnotě 46 060 Kč A též regulační poplatky 6 160 Kč.

Dnes 2.8.2013 Štěpánkovi začínají tři týdny plné rehabilitace a intenzivní péče. Věříme, že po návratu domu budu chlapeček o krůček blíže k zlepšení jeho celkového zdravotního stavu:). Za Conamen o.s. a především za Štěpánkovu maminku, Děkujeme za spolupráci všem, kdo se podíleli na pomoci pro Štěpánka.

Příběh slovy maminky Štěpánka: Náš syn Štěpánek se narodil v roce 2008, a jsou mu 3 roky a 11 měsíců. Od narození byl celkem vpořádku, kromě dvou tříselných kýl. Na půl roce po očkování hexavakcíny dostal těžkou epilepsii, která každým dnem zhoršovala jeho stav. Po častých návštěvách nemocnic, jak místních, tak Motol se mu na základě léčby zhoršilo dýchání, zrak a sluch. Byl hospitalizován 2 měsíce na ARU v Motole, potom měl časté záněty průdušek a při každém zápalu plic, který měl už 4x na JIP v Ústí nad Labem. Syn bere 4 druhy léků a musí vdechovat 3x denně Atrovent a Seretide. Doposud nemá zatím určenou žádnou přesnou diagnózu (metabolickou vadu),příští rok nás čeká další návštěva a vyšetření v nemocnici v Motole. Díky pomoci druhých přes nadace, jsme mu mohli pořídit pomůcky a přístroje, aby zvládal domácí péči. Jeho péče vyžaduje 24 hodin a vzhledem k druhému sedmiletému synovi je chod domácnosti hodně náročný. Vyžaduje každodenní dechovou rehabilitaci a rehabilitaci Vojtovy metody aj., na kterou musíme syna vozit a další kontroly u lékařů jako je neurolog, logoped. Syn je krmený sondou do žaludku, protože při hospitalizacích, kdy byl odkázán na ventilátor a přestal polykat a jíst stravu ústy. Díky nasazené bezlepkové dietě, dýchá lépe a jeho péče je tak možná doma zvládnout. Nyní se mu po dvou letech začala zlepšovat imunita a tak bychom rádi intenzivněji rehabilitovali, aby zapojil celé tělo. Tyto pobyty jsou však velmi drahé a bohužel si nemůžeme brát další půjčky, které bychom nebyli schopny splácet, proto jsme požádali OS Conamen o pomoc na léčebný a rehabilitační pobyt v Sanatoriu Klimkovice, kde už máme podanou přihlášku a pobyt by se měl uskutečnit v srpnu nebo v září. Pobyt však stojí 86 740 Kč plus doprava a nejsme bohužel schopni tuto částku uhradit. Proto bych chtěla poděkovat nejen občanské sdružení Conamen za pomoc, ale i širší veřejnost o finanční příspěvek na uvedený účel. Obzvlášť poděkovat Petru Markovy a Michaele Oktábcové za jejich vytrvalost a urputnost jakým způsobem nám pomohli.

Děkuji za celu rodinu všem, kdo nám pomohli maminka Andrea Křížová

Pomohli jsme částkou 18 000 kč

Pro rodiče Nikolky Hořejší jsme sehnali a darovali částku 18 000 kč na speciálně upravený kočárek. Děkujeme veřejnosti za spolupráci.

Finanční dar ve výši 6 000 Kč

Petr Štrígl  se narodil 14.1.2011. Částkou 6000 Kč jsme přispěli na hiporehabilitaci v hiporehabilitačním centru Svítání o.s. v Jablonci nad Nisou. Děkujeme, že jsme mohli pomoci.
 

Jedenáctiletý Martínek dostal dárek v hodnotě 16 460 Kč

V sobotu 15.6. jsme předali Vojtův stůl mamince jedenáctiletého Martinka, který má spastickou oboustrannou formu DMO – kvadruparézu. Martínek sám nechodí ani nesedí, má problémy s jídlem, protože dostává časté křeče do obličeje. I přesto je to veselý a hravý hoch, má staršího brášku, se kterým rád lumpačí. Pro Martínka je velice důležitá rehabilitace každý den, proto jsem rádi, že se podařilo sehnat dostatek financi na tento Vojtův stůl, který už je u Martinka doma v Chomutově. Cesta v horkém počasí byla náročná, stůl jsme vyzvedli v Jelemnici v Krkonoších a s nákladem jeli k Martinkovi do Chomutova. Věříme, že bude užitečný a přispěje k zlepšení Martinkova zdravotnímu stavu. Cena stolu + doprava činila 16 460 Kč. Tuto částku se podařilo sehnat hlavně díky podpoře široké veřejnosti. Za celý tým naší organizace a hlavně za Martinkovi rodiče Děkujeme! 

Dar na lázeňský pobyt 51 520 Kč pro Danečka

Dne 4. 10. 2012 byla z našeho transparentního účtu odeslána částka 51 520 Kč na úhradu lázeňského pobytu Daniela Trdli a jeho maminky v Jánských lázních. Tato částka je součástí předávaného daru ve výši 150.000,– Kč v Babylon centru Liberec. Jak jsme již předeslali, tato částka na pomoc Danielkovi není finálním řešením. Aby se jeho zdravotní stav jako doposud zlepšoval a vývoj se nezastavil, je potřeba pomáhat i nadále.

Pomohli jsme částkou 150 000 Kč malému Danečkovy

Dne 26. září 2012 se v prostorách Babylon centra Liberec uskutečnila tisková konference spolu s předáním několika finančních a věcných darů.

Po zahájení v 15:00h se předával finanční dar v hodnotě 150.000,-. Kč paní Petře Trdlové, určené na pomoc a rehabilitaci jejího syna Daniela, který má poruchu vývoje mozku (DMO). Současná finanční částka na pomoc Danielovy není finální řešení. Sbírka neustále trvá a rodině se bude nadále pomáhat.

V tuto chvíli chybí částka okolo 70 tis. na speciální léčbu a rehabilitační pobyt v zahraničí. Tiskové konference se zúčastnila televize Nova, která již v minulosti dvě reportáže o této rodině točila, dále pak TV Genus a Liberecké listy. Poté následovalo představení společnosti Conamen jako takové, její pracovní náplně, dosažené dílčí úspěchy a plány do budoucna. Hlavním plánem je spuštění nových internetových stránek, které připravujeme.

Obsahem budou nově i informace pro rodiny, které mohou žádat o pomoc naši organizaci.

Cílem do konce roku 2013 je pomoci alespoň deseti rodinám. Konferencí provázel p. Michal Dosek z agentury Hugo + K, která naši organizaci zajišťuje mediální a kulturní podporu. Petr Marek, předseda sdružení